* 3. 9. 1878 Příbram
+ 27. 4. 1944 Praha
básník, překladatel z francouzštiny, propagátor francouzské kultury
Pokřtěn Jan Křtitel Jelínek. Vystudoval gymnázium a pokračoval v Praze ve studiu filosofické fakulty, obor český a francouzský jazyk. V letech 1901-18 byl profesorem na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. V roce 1905 se oženil s Boženou Jiráskovou, akademickou malířkou, dcerou Aloise Jiráska. Již jako profesor obchodní akademie se zúčastnil společenského a kulturního života. Od roku 1918 pracoval na Ministerstvu zahraničí a v roce 1919 byl členem mírových jednání ve Francii. V letech 1922-25 řídil Československou tiskovou kancelář v Paříži. Jelínek se výrazně zasadil o upevnění československo-francouzských kulturních styků, překládal z francouzštiny nejen poezii, ale také prózu a divadelní hry, například Moliéra. Nejvýznamnější jsou ale jeho překlady středověké zlidovělé poezie, i dnes velmi ceněné Zpěvy sladké Francie (1925) nebo méně známé Starofrancouzské zpěvy milostné a rozmarné (1936). V těchto překladech prokázal Jelínek svůj básnický talent a cit pro jazyk. Ve své době byl významným divadelním kritikem a redaktorem časopisu Lumír. Ke konci života byl postižen očním onemocněním, proto své paměti Zahučaly lesy diktoval. Tyto paměti vyšly posmrtně.
Dílo
Již jako mladý se pokoušel o milostnou poezii.
Sentimentalita mládí (1902)
Konec karnevalu (1902)
Dál v této poezii nepokračoval, byl jen příležitostným básníkem, svůj talent vložil zcela do francouzských překladů a organizování kulturního života.
I kdyby Hanuš Jelínek vytvořil pouze jedno dílo za celý svůj život, jeho Zpěvy sladké Francie nám ho budou i nadále připomínat, protože tyto verše jsou stále živé a čtenářsky vyhledávané.